Stala se Vám dopravní nehoda, kterou jste nezavinili? Utrpěli jste při ní nějaké zranění? Nevíte, na co všechno máte nárok? Tak přesně pro Vás je určen tento článek, který uvede přehled jednotlivých nároků náležejících poškozenému při zranění v souvislosti s dopravní nehodou. Na tento článek bude navazovat série článků týkající se jednotlivých nároků poškozených při dopravní nehodě.
Samotná dopravní nehoda je pro všechny její účastníky velice stresující, zvlášť pokud při ní dojde k vážnému zranění. V naší praxi se poté setkáváme se situací, kdy poškození při dopravní nehodě jsou již samotnou událostí natolik otřeseni, že již nejsou schopni zorientovat se ve spletitosti této komplikované právní oblasti, především pak v tom, které nároky jim náleží. A pokud se přeci jen zorientují, stojí proti velkému hráči – pojišťovně viníka, která by měla poškozenému poskytnout adekvátní odškodnění, čehož nemusí být jednoduché dosáhnout.
V těchto případech lze jen doporučit obrátit se na specialisty, kteří Vám při jednání s pojišťovnou viníka vyjednají adekvátní odškodnění. Myslíte si, že si takového specialistu nemůžete dovolit? Omyl, předem zpravidla nic neplatíte a případná odměna za právní služby se často hradí až ze získaného odškodnění! Více informací o tom, jak pracujeme, se dozvíte zde.
Na následujících řádcích pro Vás uvedeme přehled jednotlivých nároků poškozených při zranění v souvislosti s dopravní nehodou. V navazující sérii článků jednotlivé nároky blíže představíme.
Pokud jste při dopravní nehodě, kterou jste nezavinili, utrpěli nějaké zranění (fyzické, „viditelné“, zranění či psychickou újmu), máte v souladu s občanským zákoníkem právo domáhat se jeho odškodnění. Mezi základní nároky poškozených při zranění v souvislosti s dopravní nehodou patří zejména:
- náhrada za bolest („bolestné“),
- náhrada ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“),
- náhrada další nemajetkové újmy,
- náhrada ztráty na výdělku, na důchodu a ušlého zisku,
- náhrada nákladů léčení, péče o osobu poškozeného nebo o jeho domácnost (náklady spojené s péčí o zdraví), a
- náhrada za poškozeným bezplatně konané práce.
Náhrada za bolest („bolestné“)
Odškodnění bolesti (tzv. bolestné) se vztahuje na každé tělesné a také částečně na duševní strádání způsobené zraněním při dopravní nehodě. Podle občanského zákoníku se toto ublížení na zdraví odčiní peněžitou náhradou plně vyvažující vytrpěnou bolest. Jak jistě tušíte, je velmi obtížné v souladu s předchozí větou takto bolestné objektivně odškodnit. Proto soudní praxe přišla s pomůckou jménem Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) (dále jen „Metodika“), která jednotlivé typy zranění hodnotí určitým počtem bodů, které se pak vynásobí hodnotou bodu odvozenou od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok, resp. vznikla bolest. Pro Vaši představu, hodnota bodu pro rok 2020 je 341,125 Kč, a tedy například došlo-li v roce 2020 u poškozeného při dopravní nehodě k lehkému otřesu mozku, pro který Metodika stanovuje hodnotu 20 bodů, má poškozený nárok na bolestné ve výši 6.822,50 Kč.
Náhrada ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“)
Smyslem odškodnění ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“) je peněžitou náhradou vyvážit újmu na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelný nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného ve společnosti a v životě vůbec, zejména má-li vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti jeho uplatnění v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním. Stejně jako u bolestného se i pro výpočet výše odškodnění ztížení společenského uplatnění použije Metodika. Ovšem výpočet výše tohoto odškodnění je o poznání složitější, kdy stupeň závažnosti trvalého zdravotního postižení je pojat jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí (lepší budoucnosti) ve škále od 0 do 100 % pro jednotlivé položky v devíti oblastech společenského zapojení, přičemž výchozí rámcová částka pro náhradu za ztížení společenského uplatnění je pro rok 2020 13.650.000,- Kč (tato částka představuje 400-násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady). Tedy pro Vaši lepší představu, jestliže lékař vyjádří stupeň závažnosti trvalého zdravotního postižení ve výši 25 %, tak poškozenému náleží odškodnění rovnající se 25 % z 13.650.000,- Kč, tj. 3.412.500,- Kč.
Náhrada další nemajetkové újmy
Nový občanský zákoník (účinný od 1. ledna 2014) výslovně rozšířil nároky poškozených vedle bolestného a peněžité náhrady za ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“) o nový pojem „další nemajetkové újmy“. I přesto, že je stále předmětem odborných diskuzí, které újmy poškozených by měly být přesně zahrnuty do tohoto nároku, praxe se vesměs shoduje na tom, že by se mělo jednat o přechodné nebolestivé zásahy do zdraví, které ovšem poškozeného omezují v jeho dosavadních aktivitách, zejména zvýšením intenzity utrpěného poškození zdraví nad obvyklou míru. Pro Vaši představu, příkladem takovýchto újem mohou být nepohodlí při délce hospitalizace přesahující obvyklou mez pro obdobné případy, nemožnost aktivně se zúčastnit pracovní či studijní stáže, sportovního utkání nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity. Jak asi vnímáte, jedná se o kategorii velmi různorodou, u níž bude v konečném důsledku velmi záležet na přístupu soudní praxe k jednotlivým typovým případům.
Náhrada ztráty na výdělku, na důchodu a ušlého zisku
Poškozenému, který v důsledku dopravní nehody skončí v dočasné pracovní neschopnosti, náleží náhrada za ztrátu na výdělku a osobě samostatně výdělečně činné náhrada za ušlý zisk. Východiskem pro výpočet ztráty na výdělku je rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem zranění, které si vyžádalo dočasnou pracovní neschopnost, a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno na dávkách nemocenského pojištění. Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, pak náleží poškozenému náhrada za ztrátu na výdělku, která se stanoví jako rozdíl mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem zranění, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu a s přihlédnutím k případnému dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného a případné náhradě za zvýšenou námahu nebo úsilí, které by, nebýt dopravní nehody, jinak poškozený nemusel vynakládat na dosahování jeho výdělku. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nemusí být vždy započtena do vyměřovacího základu pro výpočet starobního důchodu, což může vést k tomu, že poškozený bude v důsledku dopravní nehody pobírat nižší starobní důchod. Právě na tyto situace občanský zákoník pamatuje, když poškozenému přiznává nárok na náhradu ztráty na důchodu, která se stanoví jako rozdíl mezi skutečně vypláceným důchodem a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo, jestliže by do základu, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou poškozený pobíral v době rozhodné pro vyměření důchodu (tzv. fiktivní důchod).
Náhrada nákladů spojených s péčí o zdraví
V rámci náhrady nákladů spojených s péčí o zdraví se hradí účelně vynaložené náklady spojené se samotným léčebným procesem (např. léčebné pomůcky, procedury a podobně), dále výdaje na osobní péči ošetřovatelem v případě, kdy poškozený se nemůže postarat sám o sebe, a také výdaje na péči o domácnost (např. obstarání nákupů, úklid a podobně).
Náhrada za poškozeným bezplatně konané práce
Občanský zákoník dále výslovně přiznává i nárok na peněžitou náhradu těm osobám, kterým poškozený poskytoval bezplatně práce v jejich domácnosti či obchodním závodu (podniku), a to jak v případě, že poškozený tyto práce konal na základě zákonem uložené povinnosti, tak i v případě prací, které byly poškozeným konány na základě smlouvy.
Tímto článkem jsme Vás chtěli stručně seznámit s jednotlivými nároky poškozených při zranění v souvislosti s dopravní nehodou, na který budou navazovat další články věnující se jednotlivým nárokům podrobněji.
