V tomto článku uvedeme přehled jednotlivých nároků náležejících zaměstnanci při zranění v souvislosti s pracovním úrazem. Pokud se Vám tedy stal pracovní úraz, při němž jste utrpěli nějaké zranění, a rádi byste se zorientovali v tom, na co máte ze zákona nárok, je tento článek určen přímo pro Vás. Na tento článek bude navazovat série článků týkající se jednotlivých nároků zaměstnance při zranění v souvislosti s pracovním úrazem.
Protože ne každý úraz musí vždy nutně být pracovním úrazem, pozastavme se v první řadě u toho, co přesně tedy je pracovním úrazem. Pracovní úraz je definován v ustanovení § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), které stanoví, že „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.“ Působení zevních vlivů, označované také jaké úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. V praxi pak existuje celá řada typových případů, k nimž soudy měly možnost se vyjádřit v rámci posouzení toho, zda se v daném konkrétním případě jedná o pracovní úraz či nikoliv.
V těchto případech doporučujeme obrátit se na specialisty, kteří Vám při jednání s Vaším zaměstnavatelem, případně pojišťovnou zaměstnavatele, vyjednají adekvátní odškodnění. Myslíte si, že si specialistu nemůžete dovolit? Omyl, předem zpravidla nic neplatíte a případná odměna za právní služby se často hradí až ze získaného odškodnění! Více informací o tom, jak pracujeme, se dozvíte zde.
Na následujících řádcích pro Vás uvedeme přehled jednotlivých nároků zaměstnanců při zranění v souvislosti s pracovním úrazem. V navazující sérii článků jednotlivé nároky blíže představíme.
Pokud jste při pracovním úrazu utrpěli nějaké zranění (fyzické, „viditelné“, zranění či psychickou újmu), máte v souladu se Zákoníkem práce právo domáhat se jeho odškodnění. Mezi základní nároky zaměstnanců při zranění v souvislosti s pracovním úrazem patří zejména:
- náhrada za bolest (bolestné),
- náhrada za ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“),
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)
- náhrada nákladů spojených s léčením, a případně i
- náhrada věcné škody.
Náhrada za bolest („bolestné“)
Odškodnění bolesti (tzv. bolestné) se vztahuje na každé tělesné a duševní strádání způsobené zraněním při pracovním úrazu, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a nebo léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých přímo v důsledku pracovního úrazu.
Samotná náhrada za bolest se stanoví podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení vlády“). Toto nařízení jednotlivé typy zranění hodnotí určitým počtem bodů a zároveň stanovuje, že hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Konkrétní výše náhrady za bolest se pak získá tak, že se bodové ohodnocení bolesti uvedené v lékařském posudku o jejím ohodnocení vynásobí částkou 250 Kč. Pro Vaši představu, došlo-li například u zaměstnance při pracovním úrazu k ztrátě 1 zubu v přední části chrupu, pro což Nařízení vlády stanoví 20 bodů, má zaměstnanec nárok na bolestné ve výši 5.000 Kč.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“)
Smyslem odškodnění ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“) je peněžitou náhradou vyvážit trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
Stejně jako u bolestného se i pro výpočet výše odškodnění ztížení společenského uplatnění použije Nařízení vlády. Nařízení vlády jednotlivé typy trvalého poškození zdraví hodnotí určitým počtem bodů, a i zde platí, že hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Konkrétní výše náhrady za ztížení společenského uplatnění se pak získá tak, že se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění uvedené v lékařském posudku o jeho ohodnocení vynásobí částkou 250 Kč. Pro Vaši lepší představu, došlo-li například u zaměstnance při pracovním úrazu k ztrátě 1 ledviny, pro což Nařízení vlády stanoví 1.000 bodů, má zaměstnanec nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 250.000 Kč.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)
Zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu skončí v dočasné pracovní neschopnosti, náleží náhrada za ztrátu na výdělku. Východiskem pro výpočet ztráty na výdělku je rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem zranění způsobeného pracovním úrazem a plnou výší vyplacené náhrady mzdy nebo platu a nemocenského.
Po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku, která se stanoví jako rozdíl mezi výdělkem, jakého zaměstnanec dosahoval před vznikem zranění, a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se přitom nepřihlíží.
Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
Tomu, kdo účelně vynaložil náklady spojené s léčením poškozeného, přísluší jejich náhrada. Za účelně vynaložené náklady spojené s léčením pak lze zjednodušeně řečeno považovat náklady, které jsou účelně vynaloženy ke zlepšení či udržení zdravotního stavu poškozeného způsobeného pracovním úrazem, tedy zejména doplatky za léky, zdravotnické pomůcky, rehabilitaci apod. Rovněž však budou pod tyto náklady zpravidla spadat i účelně vynaložené náklady na péči rodinných příslušníků o poškozeného, typicky v případech, kdy se poškozený bez této péče neobejde.
Vždy bude na Vás jako zaměstnanci, abyste své nároky vůči zaměstnavateli řádně a včas uplatnili, tedy správně vyčíslili a doložili důvod jejich vzniku. Pokud tak neučiníte, riskujete, že nedostane žádné odškodnění. Zaměstnavatel ani jeho pojišťovna totiž zpravidla nevyplácí žádné odškodnění bez Vaší aktivity. Nároky je rovněž zapotřebí uplatnit vždy co nejdříve, abyste tak předešli jejich promlčení, které obecně nastává uplynutím 3 leté promlčecí lhůty. Promlčením pak ztrácíte nárok na jednotlivá plnění, která se tak fakticky stávají soudně nevymahatelná.
Tímto článkem jsme Vás chtěli stručně seznámit s jednotlivými nároky náležejícími zaměstnanci při zranění v souvislosti s pracovním úrazem. Rovněž pro Vás připravujeme i navazující články věnující se jednotlivým nárokům podrobněji.
