Na následujících řádcích bychom Vás chtěli seznámit s Vašimi nároky v těch nejzávažnějších případech, které nás bohužel mohou v souvislosti s tragickou dopravní nehodou potkat. Cílem tohoto článku je uvést základní přehled jednotlivých nároků náležejících pozůstalým a osobám blízkým poškozenému, který byl v souvislosti s dopravní nehodou usmrcen nebo mu bylo způsobeno zvlášť závažné ublížení na zdraví. V článku budeme dále používat souhrnné označení “sekundární poškození”, kterým se pozůstalí a osoby poškozenému blízké v praxi rovněž často označují. Na tento článek bude navazovat série článků týkající se jednotlivých nároků sekundárních poškozených při dopravní nehodě.
Samotná dopravní nehoda je pro všechny její účastníky velice stresující, zvlášť pokud při ní dojde k vážnému zranění. V naší praxi se poté setkáváme se situací, kdy poškození při dopravní nehodě jsou již samotnou událostí natolik otřeseni, že již nejsou schopni zorientovat se ve spletitosti této komplikované právní oblasti, především pak v tom, které nároky jim náleží. A pokud se přeci jen zorientují, stojí proti velkému hráči – pojišťovně viníka, která by měla poškozenému poskytnout adekvátní odškodnění, čehož nemusí být jednoduché dosáhnout.
V těchto případech doporučujeme obrátit se na specialisty, kteří Vám při jednání s pojišťovnou viníka vyjednají adekvátní odčinění Vašich duševních útrap. Myslíte si, že si specialistu nemůžete dovolit? Omyl, předem zpravidla nic neplatíte a případná odměna za právní služby se často hradí až ze získaného odškodnění! Více informací o tom, jak pracujeme, se dozvíte zde.
Pokud jste při dopravní nehodě ztratili někoho blízkého (manžela, rodiče, dítě, druha/družku nebo jinou osobu blízkou), kdo tuto dopravní nehodu nezavinil, nebo v důsledku takovéto dopravní nehody došlo k zvlášť závažnému ublížení na zdraví (pod zvlášť závažné ublížení na zdraví bývají v praxi řazeny nejzávažnější poškození zdraví, jako jsou např. komatózní stavy nebo ochrnutí velkého rozsahu) osoby Vám blízké, máte v souladu s občanským zákoníkem právo domáhat se odčinění vzniklého utrpení či majetkové újmy (škody). Mezi základní nároky sekundárních poškozených v souvislosti s dopravní nehodou patří zejména:
- odčinění duševních útrap,
- náhrada nákladů pohřbu (pohřebné),
- náhrada nákladů na výživu.
Odčinění duševních útrap
Smyslem odčinění duševních útrap je poskytnutí peněžité náhrady za psychické újmy utrpěné sekundárním poškozeným v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví primárního poškozeného nebo jeho úmrtí, které nepříznivě ovlivňují psychickou sféru sekundárního poškozeného, přičemž však nedosahují takové formy a intenzity, že by mohly být medicínsky zachytitelné a vyhodnotitelné jako újmy na zdraví. Jedná se tedy v podstatě o peněžitou kompenzaci nepříznivých projevů v duševní sféře sekundárního poškozeného, či narušení jeho duševní pohody, konkrétně pak zejména stavů smutku, nespavosti, podrážděnosti či zvýšené citlivosti a podobně. Není však vyloučeno, že se způsobená duševní újma může následně projevit i jako onemocnění ve zdravotní sféře sekundárního poškozeného. V takovém případě by se mohl sekundární poškozený domáhat jak nároku na odčinění duševních útrap, tak příslušných nároků na odčinění újmy na zdraví (např. náhrady nákladů léčení či bolestného), o nichž se můžete dočíst více v našem článku Dopravní nehoda a přehled nároků poškozených při poškození na zdraví.
Výše peněžité náhrady by ze zákona měla plně vyvažovat utrpení sekundárních poškozených. Je však zřejmé, že žádná peněžní náhrada, ať už je její výše jakákoliv, nemůže zcela vyvážit způsobenou újmu, a vždy se tak bude spíše jednat jen o jakousi kompenzaci za účelem pořízení jiných hodnot. Kritéria pro určení výše zadostiučinění jsou poměrně komplikovaná a opět vždy záleží na individuálních okolnostech jednotlivého případu.
Aby praxe v otázce přiznávání náhrady nebyla zcela svévolná, stanovily soudy určitá objektivizační kritéria, která by při posuzování jednotlivých případů měla být vždy zkoumána. Těmito kritérii jsou zejména:
- blízkost a intenzita vztahu poškozeného a osob jemu blízkých;
- časová a místní blízkost sekundárního poškozeného k neštěstí;
- prostředky, kterými bylo neštěstí vnímáno, resp. způsob, jak se o neštěstí sekundární poškozený dozvěděl;
- věk zemřelého a pozůstalých;
- případné poskytnutí jiné kompenzace; a
- postoj škůdce.
Ospravedlnitelná výše náhrady za sekundárním poškozeným vytrpěné duševní útrapy by se podle dřívější ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu měla odvíjet v základním rozpětí mezi 240.000,- až 500.000,- Kč. V jednom ze svých novějších rozhodnutí ze dne 19. září 2018 pak Nejvyšší soud jako základní částku náhrady v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) určil dvacetinásobek průměrné mzdy, aby byla zajištěna automatická valorizace těchto náhrad. Takto nastavená základní částka je pak východiskem k další úvaze soudu o výši náhrady.
Protože je tato problematika obecně velmi komplikovaná, doporučujeme Vám konzultovat Vaši záležitost vždy se specialistou a případně se jím nechat i zastoupit při vymáhání Vašich nároků na adekvátní odškodnění. Nebojte se obrátit přímo na nás! Více informací o tom, jak pracujeme, se dozvíte zde.
Náhrada nákladů pohřbu (pohřebné)
Tomu, kdo vynaložil náklady spojené s pohřbem (tedy bez ohledu na vztah této osoby k poškozenému) občanský zákoník přiznává nárok na jejich přiměřenou náhradu, a to v rozsahu těch přiměřených nákladů, které nebyly uhrazeny veřejnou dávkou získanou podle zákona o státní sociální podpoře. Občanský zákoník výslovně nestanovuje, které náklady spojené s pohřbem by mohly být takto kompenzovány, v praxi však půjde zejména o výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy, popř. část výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
Náhrada nákladů na výživu
V rámci zachování výživy pozůstalých, o kterou v důsledku úmrtí zemřelého přišli, občanský zákoník přiznává pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti fakticky poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, nárok na náhradu nákladů na výživu v podobě peněžité renty, popř. jednorázového odbytného (v případě, že je zde pro přiznání odbytného důležitý důvod a poškozený o to požádá). Občanský zákoník dále rovněž umožňuje přiznat nárok na příspěvek na výživné i jiným osobám, pokud jim usmrcený poskytoval takový příspěvek i přesto, že k tomu nebyl podle zákona povinen. Například se jedná o situace, kdy ve vztahu druh-družka druh vyživuje dítě družky. Aby však této osobě mohl být přiznán nárok na příspěvek na výživné, musí tato osoba prokázat, že splňuje zejména tyto podmínky:
- osoba není schopna se samostatně živit;
- povahou se zpravidla jednalo o pravidelné a dlouhodobé poskytování příspěvků; a to
- za účelem uspokojování odůvodněných potřeb této osoby, tj. poskytováním příspěvků usmrcený sledoval stejný účel, jako kdyby poskytoval výživné na základě zákona.
V praxi tak nebudou tímto nárokem pokryty zpravidla jednorázové příspěvky a příspěvky na návštěvy restauračních zařízení.
Pozůstalí (popř. jiné osoby) mají nárok na náhradu nákladů na výživu ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z důvodu zaopatření výživy a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na tuto výživu skutečně poskytovat, pokud by k jeho usmrcení nedošlo. Konkrétně se vychází z průměrného výdělku zemřelého a zároveň ze zákona platí, že náhrada nesmí v souhrnu převýšit to, co by zemřelému náleželo jako náhrada za ztrátu na výdělku, případně na důchodu.
Tímto článkem jsme Vás chtěli stručně seznámit s jednotlivými nároky pozůstalých v důsledku dopravní nehody a osob blízkých poškozenému, kterému bylo způsobeno zvlášť závažné ublížení na zdraví v souvislosti s dopravní nehodou. Na tento článek budou navazovat další články věnující se jednotlivým nárokům podrobněji.
